Naše stínové já je jakákoli část nás samých nebo našich institucí, kterou se snažíme skrýt nebo popřít, protože se nám zdá společensky nepřijatelná. Církev a populární média se jako na náš „hříšný“ stín zaměřují především na otázky sexuality a těla, ale to je příliš úzká definice. Větším a hlubším stínem pro západní jednotlivce a kulturu
Otec Richard zdůrazňuje, že zlo se často maskuje jako dobro, a tím ospravedlňuje nesmírnou nespravedlnost: Svět (nebo „systém“, jak říkáme dnes) je úkrytem nevědomí nebo mrtvosti, jak říká Pavel. Tomáš Akvinský i C. S. Lewis učili, že triumf zla zcela závisí na maskování. Naše ego ho musí vidět jako nějakou formu dobra a ctnosti, abychom
Zlo závisí na převleku Číst více »
Vydejte se spolu s Caitlin Doughtyovou po světě za hledáním „dobré smrti“. Je to cesta možná trochu morbidní, ale dobrodružná a nesmírně zajímavá, je to příběh o mnoha překvapivých a fascinujících způsobech, kterými se lidé po celém světě vyrovnávají s velmi lidskou výzvou – se smrtí. Ukázka z knihy Hledání dobré smrti: Zazvonil telefon a
Putování světem za posmrtnými rituály Číst více »
Latinské slovo limen znamená „práh“. Limitní prostor je vnitřní stav a někdy i vnější situace, kdy můžeme začít myslet a jednat novým způsobem. Je to místo, kde se nacházíme mezi, v přechodném období, kdy jsme opustili jednu místnost nebo etapu života, ale ještě jsme nevstoupili do další. Do liminálního prostoru obvykle vstupujeme, když je náš
Potřebujeme takové formy modlitby, které nás osvobodí od fixace na naše vlastní vědomé myšlenky a pocity a od ztotožnění se s nimi, jako bychom byli svým myšlením. Kdo jsme dříve, než máme své myšlenky a pocity? To je naše nahé bytí. Musíme se naučit být duchovně prázdní, nebo jak říká Ježíš ve svém prvním blahoslavenství:
Otec Richard popisuje duchovní disciplínu odpoutání jako praxi „puštění věcí, nechat je jít“ (let go): V lidech „větších než život“, s nimiž jsem se setkal, jsem vždy našel jednoho společného jmenovatele: v jistém smyslu všichni zemřeli dříve, než zemřeli – a proto jsou také větší než smrt! Zamysleme se nad tím, prosím. V určitém okamžiku byli
Spiritualita „puštění“ (let go) Číst více »
Žijiv otevřenosti mysli,že nevím dosto ničem.Bylo to krásné….Jak tišea ne s nějakým zadáním z naší strany,ani s malým náznakem porozumění,je učiněno vše,co je třeba učinit. -Mary Oliverová Je tu jedna silná podoba biblické modlitby, kterou křesťanská tradice téměř zcela přehlíží, možná proto, že se podobá spíše něčemu, co modlitbu předchází, než tomu, co obvykle za
Duchovní síla nářku Číst více »
Naše „naslouchání Božímu slovu a jeho zachovávání“ je skvěle ilustrováno tím, co se zdá být pro Ježíše ústřední metaforou: „Znamením Jonáše“ (Lk 11,29-30). Říká, že je to jediné znamení, které dá! (Zpozorněte, hledači zázraků, zjevení a uzdravení). Zdá se, že je ochoten urazit „ještě větší“ dav, který stojí před ním, a říká, že je to
Mnoho badatelů poukazuje na to, že to, co se v Pavlových listech obvykle překládá jako „víra v Krista“, by se přesněji mělo překládat jako „víra Krista“. Jde o víc než jen o drobnou úpravu v překladu. Znamená to, že se všichni účastníme cesty víry, kterou již prošel Ježíš. Jsme navždy neseni uvnitř „společné osobnosti“, kterou
Hlavní herezí západních církví je to, že z velké části změnily samotný význam víry v její pravý opak. Pravá víra zahrnuje nevědět a dokonce ani nepotřebovat vědět, ale my jsme z víry udělali víru vyžadující vědět a trvající na tom, že víme! Brilantně popsaný prvotní hřích nás před tímto pokušením varoval hned na začátku. Náš
Nepotřebujeme vědět Číst více »
