Napoleon

Paul Johnson ve své knize představuje Napoleona Bonaparta nikoli jako nositele velké ideje, ale jako mimořádně schopného oportunistu, který dokázal využít zmatku Francouzské revoluce a proměnit jej ve vlastní cestu k moci. Napoleon byl podle Johnsona skvělý vojevůdce a muž obrovské energie, zároveň však vládce, jehož dílo nemělo pevné základy.

Jeho vzestup přinesl Evropě války dosud nevídaného rozsahu. Masové odvody proměnily armády v obrovská národní vojska a bojiště se stala místem střetu celých společností. Spolu s tím se rodil nový typ moderní moci: tajná policie, profesionální špionáž, státní propaganda i zdánlivě demokratické plebiscity a volby, které měly pouze potvrzovat vůli vládce.

Johnson ukazuje Napoleona jako muže, který dokázal bourat staré režimy, psát ústavy a vytvářet nové správní systémy, ale nedokázal vybudovat nic trvalého. Jeho říše byla neustále v pohybu, proměnlivá, provizorní a závislá na jeho osobní vůli. Chyběla jí stabilita, kontinuita i trpělivost potřebná k dlouhodobému budování státu.

Kniha zároveň přibližuje i Napoleonův soukromý život – jeho rodinu, manželství, milenky, touhu po dynastickém pokračování, vyhnanství i smrt na Svaté Heleně. Vzniká tak sevřený portrét jedné z nejvýraznějších osobností evropských dějin: geniálního vojáka, neklidného vládce a člověka, jehož ambice změnily tvář Evropy, ale nedokázaly vytvořit říši schopnou přežít svého tvůrce.