Čtvrtým počinem, tentokráte k regionu památkami nabitého Příbramska, se čtenáři připomíná šestidílná ediční řada „Historická sídla Středočeského kraje“, jejíž první tři díly již vyšly. V návaznosti na předchozí díly i tato kniha publikační série přináší vyčerpávající informace a zajímavosti o pyšných hradech, nádherných zámcích i malebných tvrzích tohoto rozlohou největšího regionu Středočeského kraje. Příbramsko zaujímá jihozápadní část kraje a nabízí velmi rozmanitý reliéf od hornaté části dnes téměř liduprázdných Brd na straně jedné až po spousty malých vísek i městeček oblasti pahorkatiny Povltaví na straně druhé. Jižní části Příbramska jsou pro změnu svým duchem vlastně již předpokojem malebných jižních Čech s hustými hvozdy, četnými rybníky i vykrajovanými štíty selských dvorců. Obdobně jako v předchozím dílu, který se věnoval Kolínsku a Kutnohorsku, i Příbramsko proslulo bohatstvím rud barevných kovů, železa, ale i stříbra, které se zde po dlouhá staletí těžily, naposledy spolu s nechvalně proslulým dobýváním rud uranu. Bohatství zdejších dolů dalo koneckonců vzniknout i královskému hornímu městu Příbrami s jejím hradem, ale sloužilo též k financování nákladných renesančních přestaveb zámků v Březnici či Rožmitále pod Třemšínem.
Kniha přináší ucelený obrázek o místech, která jsou dokladem minulých úspěchů generací našich předků. To vše doplněno zasvěceným vyprávěním o těchto jedinečných památnících historie, které nám osud dopřál obdivovat až do současné doby. Knihu jistě ocení nejenom milovníci historie, ale zcela jistě i turisté, pro které se představovaná publikace může stát pozvánkou do mnohdy neprávem opomíjených regionů ve stínu Prahy. V knize čtenář nalezne vzájemně propojené informace jak o samotných sídlech, pověstech, které je opřádají, tak o slavných osobnostech, jež se k nim váží, jakož i o přírodních a technických krásách, pro něž stojí za to Příbramsko navštívit. Na knize spolupracovali i současní vlastníci zdejších hradů, zámků a tvrzí, kteří poskytli nejen doprovodné černobílé fotografie, ale mnozí i vlastní texty, přes něž lze nahlédnout i za oponu jejich náročné údržby.
Vratislav Košťál (1976) je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1999) a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2000). Věnuje se publikační činnosti z oboru práva v oblasti energetiky (spoluautor knihyTrh s elektřinou: Úvod do liberalizované energetiky, Praha 2011), mezinárodním vztahům (Gibraltar: Podivný spor o Herkulovy sloupy, Brno 2009). Fotografováním hradů, zámků a tvrzí se systematicky zabývá již od roku 1999. Podílel se na vzniku reprezentativní publikace města Kladna (Kladno – Portrét města, Kladno 2008).
Renata Košťálová (1972) absolvovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (2002). Zabývá se obdobím druhé světové války, problematikou uloupeného umění a Blízkého východu. Architektuře, umění a historii sídel české šlechty se ve volném čase věnuje taktéž již od roku 1999. Spoluautorsky se podílela na vydání publikace Kladno – Portrét města (Kladno 2008).