Opeřené slunce

Kapitoly ze života prérijních indiánů

Podle reakcí jedna z nejlepších knih o severoamerických indiánech vůbec. Fritjhof Schuon byl až do konce svého dlouhého života považován za jednu z nejpřednějších autorit v oblasti srovnávací vědy o náboženství a za nejvýznačnějšího představitele religio perennis v Evropě i v Americe.

255 

Podle reakcí jedna z nejlepších knih o severoamerických indiánech vůbec. Fritjhof Schuon byl až do konce svého dlouhého života považován za jednu z nejpřednějších autorit v oblasti srovnávací vědy o náboženství a za nejvýznačnějšího představitele religio perennis v Evropě i v Americe. Jeho umění vyrůstá z vědomí univerzálního symbolismu, protože Bůh projevuje své vlastnosti zejména prostřednictvím krásy. Člověk žije v pravdě a v kráse – a Schuon píše knihy a maluje obrazy, které knihu doprovázejí.

„Tradiční indián byl jedním z nejsvobodnějších lidí, které si dokážeme představit, a současně také nejvíc spoutaný. Patřily mu rozlehlé prérie, lesy a hory, jeho životní prostor prakticky neznal hranic, ovšem z jeho náboženského univerza a role, kterou v jeho rámci dostal, nebylo úniku. Na jedné straně byl uzavřen v prostoru, který byl přísně symbolický – jako by jeho krédo kolem něj prostorově zkrystalizovalo – a na straně druhé byl ztotožněn s neúprosným během života jako velké zkoušky. Indián nikdy neopouštěl svůj viditelný symbol, který svým jednáním zpřítomňoval a který žil – dá se říci, že jej podstupoval a zároveň uskutečňoval. A této kombinaci heroické svobody a božských omezení vděčí indiáni za svou fascinující originalitu a vznešenost, zčásti bojovnou, zčásti kněžskou, což je spolu s dalšími faktory, jako například kultem mlčenlivosti a neprojevování emocí, přibližuje k zenovým samurajům starého Japonska.“ –ukázka z knihy

 


Recenze: OPERENÉ SLNKO F.  Schuona / Milan Špak

Hmotnost 450 g

Frithjof Schuon

Schuon se narodil v roce 1907 ve švýcarské Basileji německým rodičům. V mládí odešel do Paříže, kde několik let studoval a poté podnikl řadu cest do severní Afriky, na Blízký východ a do Indie, aby navázal kontakt s duchovními autoritami a stal se svědkem tradičních kultur. Po druhé světové válce přijal pozvání k cestě na americký Západ, kde několik měsíců žil mezi indiány z planin, o které se vždy hluboce zajímal. Protože Schuon získal vzdělání ve Francii, napsal všechna svá významná díla ve francouzštině, která začala vycházet v anglickém překladu v roce 1953. O jeho první knize Transcendentní jednota náboženství (The Transcendent Unity of Religions, London, Faber & Faber) napsal T. S. Eliot: „Nesetkal jsem se s působivějším dílem v oblasti srovnávacího studia orientálních a západních náboženství.” V roce 1925 se Schuon stal jedním z nejvýznamnějších představitelů náboženské vědy v Evropě.

Tradicionalistickou či „perennialistickou” perspektivu začali na Západě vyslovovat na počátku dvacátého století francouzský filozof René Guénon a orientalista a harvardský profesor Ananda Coomaraswamy. V zásadě je toto učení Sanatana Dharma – „věčné náboženství” – hinduistických védántistů. Na Západě ji formuloval zejména Platón, v křesťanském světě Meister Eckhart a najdeme ji také v islámu u súfismu. Každé náboženství má kromě doslovného významu také esoterický rozměr, který je podstatný, prvotní a univerzální. Tato intelektuální univerzálnost je jedním z charakteristických znaků Schuonových děl a dává vzniknout mnoha fascinujícím poznatkům nejen o různých duchovních tradicích, ale také o historii, vědě a umění.

Dominantní téma či princip Schuonových spisů předznamenalo jeho rané setkání s černošským marabutem, který doprovázel některé členy své senegalské vesnice do Švýcarska, aby jim předvedl jejich kulturu. Když s ním mladý Schuon hovořil, ctihodný stařec nakreslil na zem kruh s poloměry a vysvětlil: „Bůh je uprostřed, všechny cesty vedou k němu.

Nákupní košík
Přejít nahoru