Pocity a svět citového prožívání jako takový mohou být bohatým zdrojem vhledu a moudrosti. Můžeme je vnímat jako referenční bod, jehož prostřednictvím hodnotíme svět a který nás také může varovat před nebezpečím. Umožňuje nám to navázat vztah s našimi zkušenostmi a rozvinout důležité pocity jako například soucit, lásku, starost, péči a další. Jestliže se naučíme pohybovat ve světě svých pocitů, otevřeme se nakonec nejhlubší úrovni prožívané zkušenosti, která je nerozlučně spjata s vlastní podstatou mysli.
Kniha osvětluje způsoby, jak žít ve sféře citového prožívání, tak abychom začali vynášet na světlo moudrost, která je v ní ukryta, a to za pomoci buddhistických i západních přístupů. Pro mnohé z nás jsou pocity a emoce kořenem velkého utrpení, zároveň však mohou být také východiskem našeho probuzení. Někdy se říká, že jsme schopni zažít opravdové štěstí, teprve když se vrhneme do náruče bolesti. Ztratit vztah se světem pocitů by znamenalo přijít o životadárnou mízu a vyprahnout.
Rob Preece vychází z toho, že právě kombinace východního buddhismu a západních psychologických poznatků nabízí účinný prostředek pro pochopení složitosti naší psychologické podstaty a pro transformaci emocí. Svou cestu označuje jako kontemplativní styl psychoterapie, kombinující prvky meditace a reflexe.
