Súfismus je staletí stará duchovní psychologie. Tato kniha čerpá ze slov velkého súfijského básníka Rúmího, tradičních materiálů a osobních zkušeností a propojuje moudrost súfismu s potřebami současného života. Kniha ukazuje, jak můžeme spojit spiritualitu a psychologii do vyváženého systému, který ctí a probouzí duši.
Praxe přítomnosti nás zve k vědomému vztahu s Bohem. Víra, spravedlivé jednání, etika a sociální spravedlnost jsou založeny na stavu, v němž člověk pamatuje na Boha. Schopnost pamatovat na Boha však souvisí se schopností být bdělý, být zde. Jednat se záměrem, s reflexí, se sebepozorováním a s dobročinností předpokládá stav vědomé přítomnosti.
Toto téma se prolíná všemi velkými duchovními tradicemi. Má mnoho názvů – probuzení, rozpomínání, bdělost… a je i zcela bez názvu. Tento probuzený stav vědomí nás otevírá úžasu a údivu. Dodává bytí v tomto světě další rozměry. Za tímto úzkým pásmem vědomí, které bylo přijato jako konvence, je schopnost, která je hlavním klíčem k odemknutí našeho skrytého lidského potenciálu.
Tento stav nacházíme ve všech tradicích všude tam, kde nacházíme pravou úctu, vědomí posvátna – ale v islámu je veškerý život posvátný. Mnoho praktik islámu lze chápat jako způsoby vyžadující a rozvíjející přítomnost: vykonávání omývání, obětování rituální modlitby, zdvořilost v našich vztazích.
Přítomnost znamená kvalitu vědomého bytí zde. Je to aktivace vyšší úrovně vědomí, která umožňuje všem našim ostatním lidský funkcím – jako je myšlení, cítění a jednání – poznávat, rozvíjet se a být v harmonii. Přítomnost je způsob, jakým zabíráme prostor a také jak plyneme a pohybujeme se. Utváří náš sebeobraz a emocionální tón. Určuje míru naší bdělosti, otevřenosti a vřelosti. Přítomnost rozhoduje o tom, zda naše necháme svou energii unikat a rozptylovat, nebo zda ji ztělesňujeme a usměrňujeme.
