Čtenáři se do rukou dostává předposlední díl ediční řady „Historická sídla Středočeského kraje“, kterou se uzavírá vnější kruh území Středočeského kraje, spojující třetí díl věnující se Kolínsku a Kutnohorsku a díl čtvrtý, popisující zajímavá místa Příbramska. Onomu „vnitřnímu“ kruhu středních Čech se bude naopak věnovat poslední, šestý svazek naší ediční řady, zaměřený na bezprostřední okolí Prahy. Nyní tedy držíte v rukou pátý díl řady, který je věnován Benešovsku – památnému kraji blanických rytířů, staroslověnské svatoprokopské
tradice, ale i kolébce staroslavného panského rodu Šternberků či Sternbergů, jenž vzešel z oblasti divokého Posázaví s rozeklanými roklemi a skalními výstupy. Právě v tomto kraji vyrůstá jeden z nejkrásnějších tuzemských hradů, Český Šternberk, památný klášter a ve své době i zámek Sázava nebo romanticky upravené Konopiště. I tento díl přináší užitečné zajímavosti o starodávných hradech, skromnějších i výstavných zámcích nebo mnohdy malebných tvrzích tohoto poměrně málo zalidněného regionu. Benešovsko zaujímá jihovýchodní část Středočeského kraje a nabízí náročnější, kopcovitý reliéf protkaný kaňony řek a hladinami
rybníků, od rekreačních oblastí v dosahu hlavního města až po drsné klima České Sibiře či Meránu na Voticku a Miličínsku. Pojďte se tedy blíže podívat na hezké kouty středu Čech, do kterých se zamiloval arcivévoda František Ferdinand d’Este, od jehož tragické smrti v Sarajevu letos uplyne přesně sto let, herec, vypravěč a poctivý šiřitel moudra Jan Werich, jakož i řada bezejmenných trampů, pěšky brázdících zdejší krajinu.
Každý si v této knížce může najít něco jiného, i když jejím cílem není podat vyčerpávající informace o všech popisovaných místech. Jejím cílem je nalákat čtenáře do opomíjených regionů v bezprostředním okolí Prahy, za kterými se vyplatí cestovat a které je dobré zachovat i pro naše děti. To vše zabaleno v netradičním černobílém formátu, se zaměřením na vyprávění o jedinečných památnících historie, které nám osud dopřál obdivovat až do současné doby. V knize čtenář nalezne vzájemně propojené informace jak o samotných sídlech, o pověstech, které je opřádají, tak o slavných osobnostech, jež se k nim váží, jakož i o přírodních a technických krásách, pro něž stojí za to Benešovsko navštívit. Na knize spolupracovali i současní vlastníci zdejších hradů, zámků a tvrzí, kteří poskytli fotografie i vlastní texty, díky nimž lze nahlédnout i za oponu jejich náročné údržby. Tak neváhejte a vstupte do řad fanoušků české historie a architektury a vězte, že jsme už před branami konce naší
ediční řady!
Vratislav Košťál (1976) je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1999) a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2000). Věnuje se publikační činnosti z oboru práva v oblasti energetiky (spoluautor knihyTrh s elektřinou: Úvod do liberalizované energetiky, Praha 2011), mezinárodním vztahům (Gibraltar: Podivný spor o Herkulovy sloupy, Brno 2009). Fotografováním hradů, zámků a tvrzí se systematicky zabývá již od roku 1999. Podílel se na vzniku reprezentativní publikace města Kladna (Kladno – Portrét města, Kladno 2008).
Renata Košťálová (1972) absolvovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (2002). Zabývá se obdobím druhé světové války, problematikou uloupeného umění a Blízkého východu. Architektuře, umění a historii sídel české šlechty se ve volném čase věnuje taktéž již od roku 1999. Spoluautorsky se podílela na vydání publikace Kladno – Portrét města (Kladno 2008).