Benešovsko

Katalogové číslo: 435 Autoři: ,

Čtenáři se do rukou dostává předposlední díl ediční řady „Historická sídla Středočeského kraje“, kterou se uzavírá vnější kruh území Středočeského kraje, spojující třetí díl věnující se Kolínsku a Kutnohorsku a díl čtvrtý, popisující zajímavá místa Příbramska. Onomu „vnitřnímu“ kruhu středních Čech se bude naopak věnovat poslední, šestý svazek naší ediční řady, zaměřený na bezprostřední okolí Prahy. Nyní tedy držíte v rukou pátý díl řady, který je věnován Benešovsku – památnému kraji blanických rytířů, staroslověnské svatoprokopské
tradice, ale i kolébce staroslavného panského rodu Šternberků či Sternbergů, jenž vzešel z oblasti divokého Posázaví s rozeklanými roklemi a skalními výstupy. Právě v tomto kraji vyrůstá jeden z nejkrásnějších tuzemských hradů, Český Šternberk, památný klášter a ve své době i zámek Sázava nebo romanticky upravené Konopiště. I tento díl přináší užitečné zajímavosti o starodávných hradech, skromnějších i výstavných zámcích nebo mnohdy malebných tvrzích tohoto poměrně málo zalidněného regionu. Benešovsko zaujímá jihovýchodní část Středočeského kraje a nabízí náročnější, kopcovitý reliéf protkaný kaňony řek a hladinami
rybníků, od rekreačních oblastí v dosahu hlavního města až po drsné klima České Sibiře či Meránu na Voticku a Miličínsku. Pojďte se tedy blíže podívat na hezké kouty středu Čech, do kterých se zamiloval arcivévoda František Ferdinand d’Este, od jehož tragické smrti v Sarajevu letos uplyne přesně sto let, herec, vypravěč a poctivý šiřitel moudra Jan Werich, jakož i řada bezejmenných trampů, pěšky brázdících zdejší krajinu.

Každý si v této knížce může najít něco jiného, i když jejím cílem není podat vyčerpávající informace o všech popisovaných místech. Jejím cílem je nalákat čtenáře do opomíjených regionů v bezprostředním okolí Prahy, za kterými se vyplatí cestovat a které je dobré zachovat i pro naše děti. To vše zabaleno v netradičním černobílém formátu, se zaměřením na vyprávění o jedinečných památnících historie, které nám osud dopřál obdivovat až do současné doby. V knize čtenář nalezne vzájemně propojené informace jak o samotných sídlech, o pověstech, které je opřádají, tak o slavných osobnostech, jež se k nim váží, jakož i o přírodních a technických krásách, pro něž stojí za to Benešovsko navštívit. Na knize spolupracovali i současní vlastníci zdejších hradů, zámků a tvrzí, kteří poskytli fotografie i vlastní texty, díky nimž lze nahlédnout i za oponu jejich náročné údržby. Tak neváhejte a vstupte do řad fanoušků české historie a architektury a vězte, že jsme už před branami konce naší
ediční řady!

285 

Není skladem

Čtenáři se do rukou dostává předposlední díl ediční řady „Historická sídla Středočeského kraje“, kterou se uzavírá vnější kruh území Středočeského kraje, spojující třetí díl věnující se Kolínsku a Kutnohorsku a díl čtvrtý, popisující zajímavá místa Příbramska. Onomu „vnitřnímu“ kruhu středních Čech se bude naopak věnovat poslední, šestý svazek naší ediční řady, zaměřený na bezprostřední okolí Prahy. Nyní tedy držíte v rukou pátý díl řady, který je věnován Benešovsku – památnému kraji blanických rytířů, staroslověnské svatoprokopské
tradice, ale i kolébce staroslavného panského rodu Šternberků či Sternbergů, jenž vzešel z oblasti divokého Posázaví s rozeklanými roklemi a skalními výstupy. Právě v tomto kraji vyrůstá jeden z nejkrásnějších tuzemských hradů, Český Šternberk, památný klášter a ve své době i zámek Sázava nebo romanticky upravené Konopiště. I tento díl přináší užitečné zajímavosti o starodávných hradech, skromnějších i výstavných zámcích nebo mnohdy malebných tvrzích tohoto poměrně málo zalidněného regionu. Benešovsko zaujímá jihovýchodní část Středočeského kraje a nabízí náročnější, kopcovitý reliéf protkaný kaňony řek a hladinami
rybníků, od rekreačních oblastí v dosahu hlavního města až po drsné klima České Sibiře či Meránu na Voticku a Miličínsku. Pojďte se tedy blíže podívat na hezké kouty středu Čech, do kterých se zamiloval arcivévoda František Ferdinand d’Este, od jehož tragické smrti v Sarajevu letos uplyne přesně sto let, herec, vypravěč a poctivý šiřitel moudra Jan Werich, jakož i řada bezejmenných trampů, pěšky brázdících zdejší krajinu.

Každý si v této knížce může najít něco jiného, i když jejím cílem není podat vyčerpávající informace o všech popisovaných místech. Jejím cílem je nalákat čtenáře do opomíjených regionů v bezprostředním okolí Prahy, za kterými se vyplatí cestovat a které je dobré zachovat i pro naše děti. To vše zabaleno v netradičním černobílém formátu, se zaměřením na vyprávění o jedinečných památnících historie, které nám osud dopřál obdivovat až do současné doby. V knize čtenář nalezne vzájemně propojené informace jak o samotných sídlech, o pověstech, které je opřádají, tak o slavných osobnostech, jež se k nim váží, jakož i o přírodních a technických krásách, pro něž stojí za to Benešovsko navštívit. Na knize spolupracovali i současní vlastníci zdejších hradů, zámků a tvrzí, kteří poskytli fotografie i vlastní texty, díky nimž lze nahlédnout i za oponu jejich náročné údržby. Tak neváhejte a vstupte do řad fanoušků české historie a architektury a vězte, že jsme už před branami konce naší
ediční řady!


Vratislav Košťál (1976) je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1999) a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2000). Věnuje se publikační činnosti z oboru práva v oblasti energetiky (spolu­autor knihyTrh s elektřinou: Úvod do liberalizované energetiky, Praha 2011), mezinárodním vztahům (Gibraltar: Podivný spor o Herkulovy sloupy, Brno 2009). Fotografováním hradů, zámků a tvrzí se systematicky zabývá již od roku 1999. Podílel se na vzniku reprezentativní publikace města Kladna (Kladno – Portrét města, Kladno 2008).

Renata Košťálová (1972) absolvovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (2002). Zabývá se obdobím druhé světové války, problematikou uloupeného umění a Blízkého východu. Architektuře, umění a historii sídel české šlechty se ve volném čase věnuje taktéž již od roku 1999. Spoluautorsky se podílela na vydání publikace Kladno – Portrét města (Kladno 2008).

Hmotnost 470 g

Nákupní košík
Přejít nahoru